Praha, 1972. — 466 s. + 43 mapy
Dialektologie je odvětví jazykovědy, které se zabývá zkoumáním nespisovné mluvy (nářečí) a rozdílů v ní na území jednotlivých národních jazyků nebo i jazykových skupin; přeneseně se užívá označení dialektologie též pro odborné zpracování nespisovné mluvy a jejích růzností ve větších nebo menších oblastech. V tomto druhém významu je míněn název této knihy, jen jako dodatek je na závěr připojena kapitola o stavu a úkolech české dialektologie jakožto součásti bádání o českém jazyce. [...] Tato kniha chce sloužit jednak jako vysokoškolská příručka budoucím učitelům českého jazyka, jednak i širší odborné potřebě. Má odstranit tíživý nedostatek podrobnějšího souborného zpracování nářeční rozrůzněnosti češtiny, který se pociťuje už dlouho.